

Další jednoduchý a cenný recept zapsaný v Registru jako potravina s chráněným zeměpisným označením je Poljický soparnik, tenká pita, placka těsta, mangoldu a cibule, která se už po staletí tradičně připravuje v Dalmácii.
Soparnik je specialita z kraje, který kdysi tvořila Poljická republika, tedy oblasti okolo pohoří Mosor východně od Splitu. Někdy bývá tento pokrm nazýván též poljický zeljanik, blitvenjak nebo uljenjak a připravuje se při četných svátečních příležitostech, když je potřeba nakrmit velké množství hostů. Soparnik se díky levným ingrediencím potřebným pro jeho přípravu považuje také za postní jídlo, které má své místo na stole o Velikém pátku, na Štědrý den a v předvečer Svátku Všech svatých. Soparnik je slaný pokrm, který se peče na otevřeném ohništi zvaném komin na plechu postaveném přímo na uhlících a shora přikrytém žhavým popelem.
Těsto na soparnik se zadělává z pšeničné mouky, soli, trochy olivového oleje a vody. Čerstvě zadělané těsto se rozdělí na dvě části a nechá v teple odpočívat. Během této doby se připraví náplň z mangoldu, který se očistí tak, že se zelená část listu oddělí od košťálu, nařeže na tenké proužky, umyje a nechá dobře osušit. K mangoldu se přidá nasekaná mladá cibulka a petržel, vše se posolí a přelije olivovým olejem. Připravené těsto se roztáhne na pomoučené desce na dvě tenké placky ve tvaru plechu, který máme k dispozici. Spodní placku roztáhneme na plech a na ni naneseme náplň z cibule a mangoldu. Naplněná část soparniku se překryje horní plackou a po krajích se horní placka přehrne přes spodní a obě společně přes okraj pečícího plechu. Horní díl se před pečením na několika místech propíchne vidličkou, aby pára, která vznikne při pečení, mohla unikat ven, a celý koláč se peče přibližně dvacet minut. Soparnik je hotový, když trochu zrůžoví, po vyndání z kominu je ještě třeba smést z něj popel. Před servírováním se soparnik pomaže olivový olejem s rozmačkaným česnekem, nejen pro vylepšení chuti ale i vůně.